Ragby je sport pro drsné chlapy a vlastně i pro drsné holky. A quadrugby jakbysmet. Posledních pár let se však quadrugby stává i sportem pro bohaté. Vzhledem k nefinancování našeho sportu ze státních peněz a to z důvodu, že jsme si dovolili setrvat v naší organizaci, která je řádným členem mezinárodní organizace, do které náš sport před osamostatněním spadal. Quadrugby bylo vždy tak trochu nezávislé a na rozdíl od sportovců, kteří díky odmítavému postoji Českého paralympijského výboru nemohli vyjíždět na oficiální akce do zahraničí, jsme mohli jet kamkoliv nás Český svaz tělesně postižených sportovců (ČSTPS) přihlásil, respektive kamkoliv jsme se prostřednictvím Českého ragbyového svazu vozíčkářů (ČRSV) přihlásili samy. ČRSV tak funguje samostatně od roku 2006 a od roku 2009 se osamostatnila i naše mezinárodní organizace International Wheelchair Rugby Federation (IWRF).

To bylo jen tak na úvod. Vraťme se teď k našemu sportu pro „bohaté“. Náš sport je od roku 2006 bez státních dotací, které tečou korytem řeky z Ministerstva školství a tělovýchovy (MŠMT), přes Český svaz tělovýchovy (ČSTV) do Unie zdravotně postižených sportovců České republiky (ÚZPS) do Českého paralympijského výboru, který rozděluje svým sdruženým organizacím malé potučky. Tedy v našem případě by to měl být Český svaz tělesně postižených sportovců, ale ten by měl pak podporovat Český ragbyový svaz vozíčkářů. Podporu však do konce minulého roku dostávala jen druhá organizace Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců (ČATHS). To je ale Kocourkov co? (Mimochodem Kocourek je náměstkem ministra školství, který celou situaci dlouhodobě neřeší a to jsme se ho snažili kontaktovat mnohokrát).  Tedy s použitím zkratek se dostaneme do mládkovské písničky – MŠMT přes ČSTV do ÚZPS a to ČPV, které pak pouze ČATHS, i když by mělo i ČSTPS, které pak předá poměrnou část ČRSV.

Náš sport byl dotován z rozpočtu MŠMT částkou kolem 250 tisíc korun ročně a to při poloviční členské základně než máme teď. Tedy krát 6 je to cca 1,5 miliónu Kč, což je mimochodem rozpočet českého quadrugby na jeden rok při konání mistrovství Evropy (velkou část ale činí turnaj HARTMANN RUGBYMANIA, jež je 3 největší turnaj quadrugby v Evropě). Nicméně náklad na českou ligu bez cestovních náhrad je asi 300 tisíc korun. Tento náklad se snaží každý klub uhradit sám z vlastních zdrojů. Z ligy se pak tvoří reprezentace podle výkonosti jednotlivých sportovců. Nejvýznamnější partner reprezentace kryje maximálně pětinu celkových nákladů. Klubové turnaje mimo reprezentaci nejsou z ČRSV podporovány vůbec.

Stručný pohled podle let:

·         2006 – zastaveno financování z ČSTPS, Komerční banka vstupuje jako partner reprezentace ČRSV, ČPV odmítá pomoci reprezentaci s výjezdem na ME 2007, letní soustředění Šumava za podpory místních obyvatel ,  týmy nesou náklady ligy, každý tým organizuje jedno kolo ligy

·         2007 – účast na ME 2007, 11. místo z 12 zemí, 16 místo v žebříčku, český tým Prague Robots 2. na největším turnaji na světě – Bernd Best Turnier v Advanced League, 4. místo na HARTMANN RUGBYMANII, ME zaplaceno díky darům od fyzických osob – rodin a přátel hráčů a díky podpoře z České ragbyové unie, poslední příspěvek z rozpočtu ČRSV na vybavení (pro orientaci – vozík na ragby – 120 – 250 tisíc korun), letní soustředění Nymburk za podpory Vodafone

·         2008 – liga se rozrůstá na 4 týmy, většina týmů přestává hradit cestovní náhrady, ČRSV nehradí cestovné na zahraniční turnaje vůbec, náklady nesou sportovci, i přes to se účastní BBT (dva týmy) a získává 4. místo s týmem Prague Robots v Professional league. V tomto roce stálo ragby reprezentanta z osobních zdrojů cca 40 tisíc korun, „běžného“ sportovce pak 10 tisíc korun.

·         2009 – kvalifikace na ME zaplacena díky participaci Prague Robots a SK Ostrava – oba po 35 tisících korun na zakoupení letenek, po úspěšné kvalifikaci bylo potřeba zaplatit samotné mistrovství Evropy – cca 500 tis. Kč, příspěvky reprezentantů a klubů podle obsazení hráčů v reprezentaci. V tomto roce stál sport reprezentanta 60 tisíc korun a nereprezentanta 15 tisíc korun. Navíc osamostatnění IWRF a nově vzniklá povinnost platit členské příspěvky 1500 USD. ČR pomáhá na vlastní náklady rozvoji sportu v Maďarsku a účastní se jejich prvního kempu. Na Amsterdam Cupu končí tým Prague Robots 4. a na ME 2009 11. A na HARTMANN RUGBYMANII 4.

·         2010 – po ME 2009 ČSRSV doplácí své závazky a posílá reprezentaci na další přípravné turnaje, bez několika reprezentantů, kteří již dál neunesou finanční náročnost sportu a tak se objevuje první propad. Náklad pro reprezentanta v tomto roce klesnul na 50 tisíc korun a nereprezentant stejných 15 tisíc korun. Uspořádáno soustředění v Trutnově za podpory místních podnikatelů a ČRSV rozšířila své působení do Brna, ve Švýcarsku reprezentace skončila na 7. místě z 8 zemí, což považujeme za zklamání

·         2011 – zaplacena registrace na kvalifikaci na ME 2011, ale po neúspěšném shánění financí musela ČR odříci účast na kvalifikačním turnaji, čímž přišla i o ME. To vše znamenalo propad ve světovém žebříčku o 7 míst, což je historicky největší propad ze států umístěných v žebříčku, znamená to nelichotivé 23. místo z 26 zemí, výsledky BBT a HARTMANN RUGBYMANIE byly také nejhorší za poslední dobu, náklad reprezentanta 75 tisíc korun a nereprezentanta 20 tisíc korun. Do ligy přibyl pátý tým a v Otrokovicích bylo zorganizováno letní soustředění bez podpory místních organizací, náklady nesli sportovci a ČRSV

Nechceme tady plakat, protože jsme přeci ragbisté a ne žádné bábovky. Ale je pár nepochopitelných věcí, na jedné straně jsou zde reprezentanti, kteří si musí platit své výjezdy a na druhé straně jezdí funkcionáři různých organizací na výlety po světě a hají to spojením s nějakou velkou akcí. Na jedné straně je zde soustředění našich sportovců, dle tabulek sportovců s netěžšími typy postižení, konané v lokálních podmínkách při počtu třech doprovodů něžného pohlaví na 20 vozíčkářů, na druhé straně jsou zde soustředění různých sportů ve výletních destinacích jako například Kanárské ostrovy. Chápu to ještě u atletů, kteří provozují sport venku, ale zajímalo by mne v čem je například jiný bazén na Kanárech a na Strahově.

Myslím, že jsme se připravili dobře na dobu „krize“. Slovo, které tak často slýcháme a hodí se do krámu každému, koho žádáme o sponzoring. Náš hlavní partner nám snížil příspěvek na polovinu. Musíme se tedy poohlédnout jinde. Co to zatím znamenalo, jen to, že sportovec, který chce svůj sport dělat a nesedět doma na zadku už musel letos vytáhnout z kapsy přes pět tisíc korun a to není ani konec ledna. Ideální by bylo postavit sport postižených na úroveň těch nepostižených, tedy jako například v Kanadě či Švédsku, na druhou stranu jsme na tom zajisté určitě lépe než v Bangladéši.