Wheelchair rugby je kolektivní míčová hra určená výhradně pro vozíčkáře - kvadruplegiky, tj. pro lidi s těžkým poškozením funkčnosti dolních i horních končetin. V posledních letech ovšem přibývají hráči i s jinými diagnózami, než je spastická kvadruplegie, základem ovšem stále zůstává funkční postižení alespoň tří končetin. Pravidla hry částečně vycházejí ze známější košíkové pro paraplegiky, ale jsou přizpůsobená právě většímu zdravotnímu handicapu. Hraje se v tělocvičně na basketbalovém hřišti, na jehož koncových čarách jsou umístěny kužely vymezující branky. Každý tým může mít 12 hráčů, z toho jsou 4 na hřišti, které lze libovolně střídat (resp. podle určitých pravidel s přihlédnutím ke zdravotním klasifikacím jednotlivých hráčů). Cílem hry je dát gól, to znamená přejet alespoň dvěma koly vozíku přes brankovou čáru s míčem plně pod kontrolou. Vítězí mužstvo, které dá během hrací doby (4x8 minut čistého času) více branek.

Wheelchair rugby je jediná kolektivní hra s přímým fyzickým zapojením pro takto postižené lidi, zvyšuje fyzickou zdatnost a přispívá k lepší soběstačnosti. Během pravidelných setkání získáte také spoustu cenných informací o životě na vozíku. Pokud by vás jen trochu zaujal článek, nebo máte pocit, že nejde s kvadruplegií sportovat bez asistence, přijďte se podívat, nebo nás kontaktujte na níže uvedených adresách. Ragby opravdu není o ploužících se lidech na vozejku, co jim plandají ruce, jak jsem slyšel během jedné rehabilitace v centru Paraple, ale o lidech, co dokážou zatnout zuby a makat. Někomu to jde snáz, někomu hůř. Na hřišti je ale každý sám a nikdo ho nikam nestrká.  V současné době se nejvíce trénuje v Praze a v Ostravě a zde je také nejsnazší si hru vyzkoušet, nebo se alespoň podívat. O ragby vozíčkářů byl také natočený nejlepší film o sportu postižených Murderball, který vyhrál v roce 2006 na festivalu dokumentárních filmů Sundance hlavní cenu. Film bude během června k půjčení i v centru Paraple a třeba se dočkáme i nějakého veřejného promítání.